Předmanželský sex v praxi
Gn 2,25: Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.
1. Kor. 6,9: Což nevíte, že nespravedliví nebudou mít účast v Božím království? Nemylte se: Ani smilníci, ani modláři, ani cizoložníci, ani nemravní, ani zvrácení.
Bůh zamýšlel, aby se pro zachování a rozšiřování rodu prostřednictvím sexu rodily děti. Děti jsou neuvěřitelným požehnáním, které Bůh dává manželskému páru jako ovoce jejich tělesného soužití.
Svět nás zavede ke stříbrnému plátnu, na kterém se míhají příběhy vášně a milostného poblouznění, a když se na to díváte, svět říká: ?Tohle je láska". Bůh nás zavede k patě kříže, na kterém visí nahý zkrvavený muž a říká: ?Tohle je láska".
Matouš 16,24: Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: "Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne."
Kristus nás učí, že láska neslouží k našemu vlastnímu naplnění, ale je zde pro dobro druhých a k oslavě Boha.
Kristus také ukázal, že pravou lásku neměří ani neovládají city.
Gal. 5,19: Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,
5,20: modlářství, čarodějnictví, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,
5,21: závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.
Sex a láska bez manželství je nemorální vztah. Takové vztahy jsou příčinou nežádoucích těhotenství, zlomených srdcí, pohlavně přenosných nemocí atd. Neexistuje žádný skutečný svazek dvou lidí mimo manželství, který je v tomto smyslu také jedinou jistotou.
1. Kor. 6,13: Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána a Pán pro tělo.
1. Kor. 6,18: Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
6,19: Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
6,20: Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.
Jan 3,19: Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
Pravá láska je ta, která naplňuje Boží zákon, jak nám byl zjeven v Bibli.
Matouš 7,6: Nedávejte psům, co je svaté. Neházejte perly před svině, nebo je nohama zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
Tvé panenství je mnohem vzácnější než peníze. Je perlou, kterou by sis měla chránit jako poklad.
Další výmluvy
Častou obhajobou mnoha dívek, které žijí před uzavřením manželství v intimním vztahu s mužem, je: ?Dal mi toho tolik, aby mi ukázal, jak mě miluje. Tím, že jsem se mu odevzdala, dokázala jsem já svou lásku k němu."
Pokud tě muž skutečně miluje a ctí, nebude žádat tvé tělo k vlastnímu uspokojení s výmluvou, že mu tím dokážes svoji lásku. Naopak, bude si tě vážit a milovat tě tím více, řekneš-li ne. A pokud tě zavrhne, nebudeš-li mu po vůli, můžeš si být jista, že tě nemohl skutečně milovat. Miloval pouze tvé tělo a šlo mu čistě o vlastní vášně.
Možná tak ztratíš přítele. Získáš však mnohem více - osobní svobodu. Popros Boha, aby ti dal pravého muže v pravý čas. A chceš-li mu prokázat svou lásku, dej mu malý dárek, který si bude moci odnést domů a který mu bude tebe a tvou lásku připomínat, kdykoli se na něj podívá.
Manželství
Gn. 2,24: Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.
Ef 5,31: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo'.
5,32: Je to velké tajemství, které vztahuji na Krista a na církev.
Jde tu o výrazy: ?opustit", ?připojit se" a ?být jedním tělem".
Opustit
Říci si ?ano" v soukromí nestačí.
- Uzavřít manželství, odstěhovat se z bytu rodičů, plánovat samostatně, být finančně nezávislý na rodičích.
- V Izraeli opuštění rodičovského domu bylo spojováno se svatební hostinou (někdy trvala až sedm dní).
Gn 29,27: Zůstaň u ní po celý svatební týden a dáme ti i tu mladší za službu, kterou si u mne odsloužíš v dalších sedmi letech."
Rút 4,11: Všechen lid, který byl v bráně, i starší, odpověděli: "Jsme svědky. Kéž dá Hospodin, aby žena, která přichází do tvého domu, byla jako Ráchel a Lea, které obě zbudovaly dům izraelský."
Manželství bylo uzavíráno veřejně.
Intimní vztahy nebyly až do oficiálního uzavření manželství dovoleny. Když se v Izraeli nějaký muž vyspal s dívkou, musel si ji vzít a zaplatit cenu nevěsty. Samotný pohlavní styk nebyl v žádném případě za počátek manželství považován.
U jiných národů mohla být dívka dokonce kamenována anebo se již nesměla vdát, jestliže vešlo ve známost, že měla předmanželské pohlavní styky.
Že ve Starém i v Novém zákoně nebyly sexuální styky před manželstvím běžné, nám ukazují následující verše:
Gn 29,21: Potom řekl Jákob Lábanovi: "Dej mi mou ženu, má lhůta už uplynula. Toužím po ní."
Z dalšího průběhu kapitoly vyplývá, že se tím míní pohlavní styk.
Jiný příběh praví, že Samson se chtěl oženit s jednou dívkou a zeptal se proto svých rodičů, zda mu připraví svatební hostinu, ?jak to mládenci dělávali". A potom se slavila sedm dní svatba. Ani na tomto místě kontext nepřipouští závěr, že by Samson žil pohlavně s touto dívkou už před svatbou.
Sd 14,2: Když se vrátil, sdělil svému otci a matce: "V Timnatě jsem spatřil ženu z pelištejských dcer. Nuže, vezměte mi ji za ženu!"
Sd 14,10: I sestoupil jeho otec k té ženě a Samson tam uspořádal hostinu, jak to mládenci dělávali.
V Novém zákoně je také na příběhu Marie a Josefa ukázáno, co je ve věci, že ?sexualita před manželstvím" nebyla normální:
Mt 1,18: Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého.
Z Lukášova evangelia 1,26-38 jasně vidíme, že Maria byla zprávou o otěhotnění před uzavřením manželství zděšena. Proto říká: ?Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"
Když se o těhotenství dozvěděl Josef, byl i on zděšen. Rozhodl se, že Marii tajně propustí, neboť si myslel, že se spustila s jiným mužem.
Jak se na věci díval Ježíš poznáme ze čtvrté kapitoly Janova evangelia. Tam ženě u studny řekl, že muž, kterého teď má, není jejím mužem. Kdyby byla s tímto mužem veřejně sezdána, jistě by s ní Ježíš takto nemluvil.
Jan 4,16: Ježíš jí řekl: "Jdi, zavolej svého muže a přijď sem!"
4,17: Žena mu odpověděla: "Nemám muže." Nato jí řekl Ježíš: "Správně jsi odpověděla, že nemáš muže.
4,18: Vždyť jsi měla pět mužů, a ten, kterého máš nyní, není tvůj muž. To jsi řekla pravdu."
Z tohoto vyvozujeme závěr: ?opuštění" rodičů je v Bibli spojeno s veřejným uzavřením manželského sňatku. Tento akt se uskutečňoval před svědky, a tím nabyl právoplatnosti.
Připojit se
?Opuštění" popisuje veřejně právní aspekt manželství, zatímco ?připojení se" osobní vztah obou partnerů navzájem.
Původní výraz z řečtiny lze přeložit jako ?spojit, sloučit", z hebrejštiny jako ?lpět, lepit". To vyjadřuje něco nesmírně hlubokého. Spojení mezi mužem a ženou v manželství, tak jak to chce Bůh, má být pevné jako dva kusy papíru, které jsou slepeny dobrým lepidlem. Jestliže bychom chtěli oba papíry zase oddělit, roztrhnou se oba a zničí.
Mt 19,6: "Takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"
Věta ?připojí se ke své ženě" hovoří jasně pro monogamii. Tento totální svazek s jedním partnerem je umožněn pravou láskou. Ta je také hotova zachovávat bezpodmínečnou věrnost. Teprve až po manželském partnerovi vstupují na scénu děti.
Protože Bůh tuto těsnou jednotu partnerů zamýšlel, a každému manželství chce dát silné vnitřní pouto. Nemůže být změna partnera řešením problémů, ke kterým může v manželství dojít a pro něž se mnohá manželství rozpadají.
Kdo není schopen vyřešit problémy v jednom manželství, ten to pravděpodobně nedokáže ani v druhém.
Na závěr tedy konstatujeme: manželství je ve své podstatě koncipováno pro celý život. Kdo jej nebere vážně, zničí sebe i partnera.
Být jedním tělem
Tento výraz nezahrnuje pouze ?sexuální sjednocení se a jednotu v dítěti, nýbrž i společné jednání jako jeden člověk".
?Být jedním tělem" zahrnuje v manželství celého člověka: myšlení, cítění, chtění a jednání. Můžeme proto říci, že ?být jedním tělem" je vlastně děj, kterým se dva lidé stávají ve všech oblastech života jednotným celkem.
To by mohlo k biblickému vysvětlení manželství postačit.
Jde o totální společenství mezi mužem a ženou. Lze je prožít jen v manželství.
Tak jako Bůh schvaluje pohlavní soužití manželů v manželství, tak také zavrhuje předmanželský pohlavní styk.
Předmanželský sex
V Genesis 34 se bratři Díny pohoršují například nad tím, že s ní spí nějaký muž, aniž by s ní vstoupil do manželského svazku.
V Exodu 22,16 je zase spaní s nezasnoubenou dívkou označováno jako svedení. Svůdce musel zaplatit cenu nevěsty a musel si dívku vzít.
Ex 22,16: Jestliže by se její otec rozhodně zdráhal mu ji dát, zaplatí svůdce obnos ve výši věna panen.
To však v žádném případě neospravedlňuje, a už vůbec ne dovoluje, aby se dva zasnoubení spolu vyspali. Viděli jsme to na příkladu Josefa a Marie.
V 2. Samuelově 13,11-14 se vypráví o tom, že Amnon znásilnil svou nevlastní sestru Támar, ačkoliv mu domlouvala, aby nejdříve poprosil krále, zda se smí stát jeho ženou. Když Amnon na to nepřistoupil, řekla mu: ?Nikoli, bratře můj, nečiň mi násilí, nebo ne tak se má díti v Izraeli. Neprovoď nešlechetnosti této. Nebo já na koho svedu pohanění své? Ty pak budeš jako jeden z nejnešlechetnějších v Izraeli. " (Kralický překlad)
2. Sam 13,11: Když k němu však přistoupila, aby mu dala jíst, uchopil ji a řekl jí: "Pojď, spi se mnou, má sestro!"
13,12: Odvětila mu: "Ne, můj bratře, neponižuj mne! To se v Izraeli přece nedělá! Nedopouštěj se té hanebnosti!
13,13: Kam bych se poděla se svou potupou? A ty budeš v Izraeli jako nějaký hanebný bloud. Promluv nyní s králem, on mě tobě neodepře."
13,14: On však na to nedal a neposlechl; zmocnil se jí, ponížil a spal s ní.
Sexuální předmanželské styky byly označovány za hanbu. To je dalším dokladem toho, že pohlavní soužití mezi mužem a ženou patří jen do manželství. A to se uzavírá veřejně před svědky.
Nač by se také mělo myslet
Dva lidé spolu žijí, jakoby byli sezdáni - mají společný byt, sdílejí spolu stůl i postel.
Co když mladý muž nebo děvče před svatbou zemře? Zemřel by - z právního hlediska - manžel či manželka? To by nikoho nenapadlo, protože přece nebyli sezdáni.
A co když před plánovaným sňatkem dojde k těhotenství? Je pak dítě manželské či nemanželské? Bude to dítě nemanželské!
Anebo z nějakého důvodu ke sňatku nedojde a oba se rozejdou, což se přece nezřídka stává. Došlo tím, že se rozešli, k rozvodu? Ani jeden z nich by to neuznal, neboť: ?Vždyť jsme přece nebyli sezdáni." Ale žili, jakoby sezdáni byli.
Z těchto úvah vidíme, jak neopravdově si počínali: nejdřív žijí spolu, jakoby byli sezdáni, a pak dělají, jakoby nic nebylo. To však není nic jiného než život ve lži.
Praxe, říkáte?
Zdravím vás.
Píši sem v podstatě asi o radu. Nechci se o tom bavit s nikým z našeho sboru. Zkusím to tedy tady. Jde mi o toto: Zaprvé mě trošku zaráží Váš článek v tom smyslu, že vypadá, jakoby se snaha o pohlavní čistotu týkala pouze dívek (protože chlapi stejně pořád myslí na "to", je to tedy na dívkách...). Nuže, to nechme stranou, není to tak podstatné. Co pro mě podstatné je, je fakt, že v každých z Božích příkázání vidím smysl. Vidím smysl v lásce k Bohu, pozitivnímu vztahu k ostatním lidem, ctění majetku a manželství jiných. Ano, chápu. Žádný problém. Jaký je smysl v sexuální abstinenci před manželstvím? Přes všechnu snahu se mi zdá, že Vaše argumenty jsou jaksi umělé a vyžadují obrovskou myšlenkovou konstrukci, která se za nimi skrývá.
Smysl (alespoň ten povrchní) přikázání je poměrně lehce zachytitelný tím, čemu se říká "selský rozum". Ovšem u problému předmanželského sexu se jaksi nechytám. Story s Támar - není pro mě argumentem, spíše zachycením pokusu o vyhnutí se znásilnění. Za hanebnost v tomto příběhu evidentně není považován samotný akt styku, nýbrž znásilnění. Ale to spíš jenom na okraj.
A teď, proč toto vlastně píšu. Je mi 24 let, studuji na velmi náročné univerzitě, stejně jako má současná přítelkyně. Uvěřil jsem zhruba v devatenácti letech, má přítelkyně věřící není. Když jsem uvěřil, rozešel jsem se po poměrně značném trápení se svou tehdejší přítelkyní, protože velmi silně odmítala můj postoj (tj. víra) vůči Bohu. Měl jsem s ní i sexuální vztah, který jsme ukončili (další katalyzátor kolapsu vztahu). Nuže - má současná přítelkyně je velmi chápavá dívka, jsme spolu téměř dva roky, akceptuje mou víru i fakt sexuální zdrženlivosti. Bohužel - co se zdálo kdysi jasné (aneb "protože Bůh to řekl"), není jasné nyní, po pěti letech, když jsem "vystřízlivěl" (neznamená, že bych nevěřil v Boha, ale s odstupem doby se na věci zkrátka dívám trochu jinak). Má dívka by chtěla se mnou mít sexuální vztah. Já s ní sice také, ovšem nejsem si jist. Zkrátka je ve mně konflikt víry, vztahu k ženě, také pocit toho, že jsem možná pět let žil v naprostém bludu a teď se jenom bojím si to přiznat a dát milé Církvi vale (nebo alespoň různým regulím...).
V diskuzi, která ke článku je, souhlasím s názorem Mat, Čt, 2009-02-19 12:49. Můžete se prosím k tomu vyjádřit? Problém mě velmi trápí, nevím si příliš rady. Bůh mlčí. Jestli se rozhodnete mi napsat (tj. jestli to tady vůbec někdo čte), tak prosím na spamschranka(zavináč)centrum.cz. Díky a omluvte pravopisné chyby, psal jsem ve spěchu.
B.

Zeptám se trochu jinak.
Zeptám se trochu jinak. Proč jste se tedy už nevzali? Pokud máte jasno o svém budoucím partnerovi a jistotu, tak se vemte a nebude žádný problém.
Jenomže, jestli je tam nějaká pochybnost, tak právě u ní by mohl být ten zakopaný pes a celý smysl zdrženlivosti.
Když už odkazuješ na Mat, tak je to právě on, kdo píše, že cokoliv není z víry je hřích. Jestli je tam nejistota a pochybnost vstoupit do manželství, tak to je právě ta nevíra.
Proč...
Tak tohle jsem příliš nepochopil, nezlobte se. Co není z víry, je hřích. Jenže já mohu klidně věřit tomu, že spát s ženou před svatbou není špatné, a NEOŽENIT se, protože si nejsem jist, že to je teď správný krok. Myslím, že jste to nějak popletl - anebo to já nechápu správně, což je více než možné. Také si myslím, že nevíra je obecně něco jiného, než nejistota.

Připadá mi trochu
Připadá mi trochu paradoxní, že lidem většinou rozhodnutí o vstupu do manželství zabere delší čas, ale na rozhodnutí k sexu jim stačí pár minut. A přitom na každé straně jsou stejně velké následky špatného rozhodnutí.
Asi je to tím, že vstup do manželství přeci jenom něco obnáší, minimálně běhání po úřadech, takže ho pak lidé berou více zodpovědněji.
Samozřejmě, že může být i manželství (pak si za toto slovo dosaď sex), kde jednomu partnerovi stačilo pouze 5 minut na rozhodnutí a přitom jim jejich soužití stále klape. Přestože jim to ale klape - a bohudíky za to, tak daný partner se v oné situaci choval jako hazardér, choval se nezodpovědně. A právě ta zdrženlivost slouží k tomu, abys všechno pečlivě uvážil. Pro tebe samotného je to čas, kdy se rozhoduješ a pro druhého partnera je to naopak požehnání v tom, že si pak bere někoho, kdo ví, co chce, pevně stojí za svým rozhodnutím a že to nebere teď jen tak na lehkou váhu.
PS: Ale v tom verši se mluví právě o pochybnosti:
"Ten však, kdo pochybuje, byl by odsouzen, kdyby jedl, neboť by to nebylo z víry. A cokoli není z víry, je hřích." Řím 14,23
(Pozn. okrajem - není otázkou čemu všemu člověk věří, ale komu.)
Nicméně kdybys věřil tomu, že sex před manželstvím je dobrý, tak bys tu nepokládal takovou otázku, spíš mi připadá, že si takové jednání chceš jen ospravedlnit.
Pán ti žehnej
Taky bych se s vámi ráda

Ve vztahu dělej jen to, o čem můžeš vyprávět
Přesně tak.
"Pred manzelstvi dojdi jen tak daleko, aby si o tom mohl vypravet" - tohle je skvělá myšlenka. Kéž by takto uvažovali všichni.
Je mi smutno z toho, že křesťani často nemají ty správné příklady, jak si hledat životního partnera. V mnoha případech sice věří v Boha, ale chodí s někým způsobem, jako by byli nevěřící. Tedy jejich chození není moc vzorem a službou ostatním.
Spíš si užívají vztah hlavně ve dvou. A zapomínají na svět kolem sebe. Dá se tedy říct, že okolí z jejich vztahu moc nemá. Ale pokud má být na prvním místě Bůh, pak by manželství (i chození) nemělo být překážkou ve službě Bohu a lidem. Ale naopak povzbuzením a požehnáním pro větší efektivitu ve službě.
To je velká výzva pro všechny církve v ČR. Začněme mladým (i starším) lidem dávat vzory při hledání životních partnerů.
Každý z nás jistě někdy zažil trapnou situaci, kdy jste potkali nějaký pár a bylo vám jasné, že jen zdržujete. Což se může stát. Pokud se však neustále cítíte nepříjemně v přítomnosti takového páru, něco není v pořádku.
Fungující manželství (i chození) nás naplňuje. Toto naplnění však není cílem vztahu. Je to součást vztahu. A abychom mohli prožívat naplnění ve vztahu naplno, musíme tímto vztahem zároveň sloužit druhým lidem.
Tedy manželství (i chození a zasnoubení) je služba. Je to služba partnerovi, vlastním dětem a ostatním lidem.
Když si tohle uvědomíme, jen tak si nedovolíme překračovat zdravé hranice vztahu. Pokud oba partneři vztahem slouží, jen tak si nedovolí dělat ve vztahu něco, co lidem neslouží.
Zde jsou nedobré příklady ze vztahu pro ostatní:
- nesprávný důvod začátku chození (např. "jsem dlouho sám a už někoho chci")
- nesprávný důvod ukončení chození (např. "nechce se mi řešit problémy" nebo "už nejsem zamilovaný jako na začátku")
- rozvod (myslím si, že rozvod je v drtivé většině případů (ne ve všech případech) pouze sobecké jednání, které nebere ohled na Boha, partnera, děti ani okolí)
Atd.
Připouštím, že bez osobní zkušenosti s rozvodem můžu mít v něčem zkreslený pohled. Na druhou stranu jsem se téměř nikdy nesetkal u druhých s rozvodem z nesobeckých důvodů.
Upravím-li tedy původní myšlenku, která mě zaujala, tak "ve vztahu dělej jen to, o čem můžeš vyprávět".
Vyprávět?
A proč by měl člověk někomu vyprávět svoje intimní záležitosti? Bůh vidí všechno a lidé nepotřebují vidět/vědět všechno.
Obávám se, že se snažíte obhajovat jakousi tradici a příliš se Vám to nedaří.
V tzv. křesťanských kruzích se sex přehnaně démonizuje. Podobně jako alkohol. Bůh nám dal obojí k dispozici a tak nějak bych řekl, že od nás očekává, že s tím budeme rozumně zacházet. Černobílé pravidlo na to neexistuje.
Farizeové zřejmě také začali s dobrou myšlenkou, která jim časem zkostnatěla do té míry, že byli ochotní usmrcovat lidi, kteří se dostali do rozporu s jejich zákony (tj. černobílými pravidly).
Četli jste někdy Řím. 14:22-23?
"Ty máš víru? Měj ji sám pro sebe před Bohem. Blaze tomu, kdo nesoudí sám sebe v tom, co uznává za dobré. Kdyby ale jedl ten, kdo pochybuje, je odsouzen, protože to není z víry. A cokoli není z víry, je hřích."
Nevím, jak tomu rozumíte vy, ale já tu vidím prostor pro osobní víru, kterou třeba jiní lidé nesdílejí. Něco mezi mnou a Bohem, něco, co by třeba jiného křesťana urazilo, ale Boha ne.
A je tu také definice hříchu: Cokoli není z víry, je hřích. Hřích není porušení poučky číslo tři z pastorovy knihy církevních pravidel.
Proto je pro někoho předmanželský sex hřích a pro jiného není. (Úplně cítím, jak některým farizejům začíná pěnit krev ;-) Za třicet stříbrných Euro vám dám adresu, kde mě můžete ukřižovat ;-)
Dobré postřehy...

Pred manzelstvi dojdi jen tak daleko, aby si o tom mohl vypravet
Rada bych vlozila svuj osobni postoj a zkusenosti. Opravdu jsem vdecna Bohu za to, ze me od sameho zacatku ucil, jak predmanzelsky vztah ma vypadat. Kdyz mi bylo 16, poznala jsem kluka a zacali jsme se spolu kamaradit s tim, ze snad jednou to povede k manzelstvi. Po roce jsme zjistili jak rozdilni jsme a ukoncili jsme to. I kdyz ten nas vztah byl spis kamaradsky, stejne jsem do toho dala sve srdce a rozlouceni me hodne zranilo. Od toho dne jsme se rozhodla, ze nikomu nedam sve srdce dokud si nebudu jista, ze ten vztah povede k manzelstvi. V te dobe jsem jeste nevedela, jak tezky bude udrzet svoje city na uzde a drzet se meho pravidla. Za svuj zivot jsem poznala nekolik kluku, kteri se mi dvorili a me byli moc sympaticti, jen diky Bohu jsem se dokazala drzet zpet a nikomu jsem nevenovala ani letmy polibek a sve srdce jsem si chranila, i kdyz obcas jsem s tim musela hodne bojovat. Vedela jsem, jak uzasny pocit to bude odevzdat sve srdce a city tomu jedinemu muzi, na ktereho jsem verne cekala. Po dlouhych 10ti let cekani jsem poznala toho, ktery mi nedal spat a vyhaneni ho ze srdce mi dalo opravdu zabrat
. V te dobe kdy jsme se poznali on Boha neznal. A ja mu hned na rovinu musela rict, ze s nim nemuzu byt, protoze nemuzu byt s nekym kdo nema stejnou vizi jako ja. On to chapal, ale bylo mu to moc lito. Hodne jsme si povidali a on prisel na to, ze byt krestanem neni nic nudnyho, ba naopak. Jeho stryc byl pastorem nemecke cirkve, kterou jsem navstevovala, takze byl schopny odpovedet na vsechny jeho otazky a ze jich nemel malo. Byla jsem moc rada kdyz jsem slysela, ze se rozhodl Boha "vyzkouset". Rekl Bohu, ze pokud je skutecny, at se ho dotkne a on ho bude nasledovat po zbytek zivota. Ja odjela do USA a on mi kazdy den telefonoval. Travili jsme hodiny v rozhovorech kazdy den. Byli jsme k sobe otevreni a rekli jsme si uplne vsechno. Naprosto me uchvacoval jeho postoj ke me i ke krestanstvi. Zacal chodit do cirkve, cist Bibli, hledat Boha. Svuj zivot, kde zil jen pro party, kamarady, alkohol a hrich...obratil vzhuru nohama. Poprve v zivote jsem zacala uvazovat o tom, ze toto je muz, se kterym bych chtal zit svoji vizi. Pul roku jsme se poznavali jen po telefonu a emailech. Kdyz pak za mnou prijel do USA vedela jsem, ze je to je "ON". Mela jsem pocit, ze ho znam cely zivot. Fascinoval me snad vsim. Mel mnohem rozumnejsi nazory a postoje nez kdejaky dlouholety krestan. Oba jsem vedeli, ze pokud das dva rozpalene uhliky k sobe, tak to zpusobi ohen. Proto jsem se drzeli zpet a rekli jsme si, ze pred manzelstvi zajdeme jen tak daleho, aby jsme o tom potom mohli vypravet tem, ktery to vse jeste ceka. Kluk, ktery od svych teenager roku zil sexualnim zivotem, byl ochotny ba stastny, ze na me muze pockat a byt pocten tim darem. Po roce pozadal moje rodice o moji ruku a po dalsim roce jsme meli svatbu. Nikdy nezapomenu na ten den. Jsem tak stastna, ze jsem si to vse chranila pro ten okamzik. Ne jen, ze to je neco co Buh ustanovil a vyzaduje od nas, ale je to i uzasny pocit. Byl muj muz a ja jeho zena. Dodnes se mi hrnou slzy do oci, kdyz na to myslim. Vy, co to ted ctete a rozhodujete se. Vite, ze byste nemeli mit sex pred manzelstvim, ale vase "pudy a touha" chce jinak. Chtela bych vam rict NENI TO HODNO! Nejen, ze tim zranujete Boha a prekracujete jeho pravidla, ale ten pocit, kdy vite, ze jste opravdu jedno se svym muzem ci zenou nic nenahradi. Je to neco na co budete vzpominat cely zivot. Nenechte si to ukrast za kratky pocit vasne. Pokud chodis s nekym, kdo po tobe sex pred manzelstvim vyzaduje, ver mi, ten clovek neni ten pravy pro tebe! Laska dava, nebere.

Chtela bych se taky podelit
Chtela bych se taky podelit se svym pribehem. Chtela bych aby muj pribeh byl poucenim pro mlade holky.
Od malicka jsem vyrustala v krestanske rodine. Kazdou nedeli jsme chodili do cirkve.... moji rodice slouzili v cirkvi a kazdy vecer jsme se modlili a cetli z bible.
Kdyz mi bylo 12 byla jsme pokrtena ve vode a pak po par letech jsem byla pokrtena Duchem Svatym. Ale i pres to, prislo obdobi puberty a jak mama ríka holkam se zacinaji zapalovat lytka.
Jako rodina jsme se prestehovali do noveho sidliste a ja jsem si nasla nove kamarady.... Vetsinou to byly chlapy ve veku 20 az 25 ktery nemaji nic jineho na praci nez chodit vecer po hospodach. Do jednoho takoveho kluka jsme se zamilovala.... problem byl v tom ze moje zamilovanost netrvala mesice ale roky.... byl hrozne sympaticky, zabavny mel konicky a pro me byl velice zajimavy. Byl neverici.
Padlo mi 16 let a muj zivot byl jak z nejakeho spatneho filmu.... byla jsme naprosto od Boha pryc. Opijeni se, spani s chlapami a sem tam i utek pred policisty bylo na dennim poradku. Byl to pro me zivotni styl kazdy patek chodit na diskoteky a seznamovat se s novymi lidmi.Lepe receno muzi.
V tu dobu jsem zacala chodit s klukem do ktereho jsme byla zamilovana.... uz jsem ale nebyla panna. Byla jsme do neho silene zamilovana, jeho jsme si vazila. Kvuli nemu jsem prestala delat hlouposti, prestala jsem se i opijet a kazdy vecer vysedavat v hospode. On byl pro me dokonaly chlap a i kdyz byl neverici dokazala jsem si s nim predstavit budoucnost.Dokonce jsme si s nim i tu budoucnost planovala. Uz jsme meli i vyhlidnuty byt kam se oba dva prestehujeme.
Ale po pul roce chozeni to nejak zacalo skřipat a tak jsme se rozesli.... pro me to byl sok... myslela jsme si ze vse uz v mim zivote skoncilo, ale tak nejak postupne jsme znovu zacala chodit do cirkve a vice se zajimat o boha.... jenze nebylo vse jeste ok protoze i kdyz jsem se s tim klukem rozesla, stale jsme spolu spavali. Toto obdobi trvali asi pres rok.... ale postupem casu jsme se vidali cim dal tim mene.Pripadala jsem si hrozne falesne... na jednu stranu chodim do cirkve a na druhou stranu spis s muzem.... sama sebe jsme nesnasela.
Nastesti jsem se odstehovala na slovensko a s tim klukem jsem se uplne prestala vydat. Vyznala jsem to bohu a vim ze me hrichy byli odpusteny ale to co se stalo uz nezmenim.
a tak chci aby toto bylo pouceni pro mlade holky a chci vam rict ze mate holky na vyber. nebudte otroky hrichu jako ja. a jestli se vam ve skole posmivaji za to ze jste jeste panny, tak si toho nevsimejte a budte hrdi na to ze muzete patrit jen jednomu muzi. Ono totiz az toho kluka potkate budete hrdi na sebe ze jste pred nim zadneho jineho kluka nemeli a ze muzete patrit jen jemu....Nechtejte se zalibit lidem ale bohu a vim ze plavat proti proudu je hafo tezke ale stoji to za to.
chci vam jeste rict aby jste se nedivali na cestu po ktere dete jestli je pekna bez kameni, ale aby jste se divali na cil kam jdete. Mozna cesta za bohem je klikata a je nani plno klaciku a kameni ale zato na konci cesty je...... vsak vi vite co. :)
Manželství
Dobrý den,
v dneštní době ztratilo manželství v podstavě svůj význam. Vaše křesťanství je poněkud přitažené za vlasy. To se mají podle vás lidi hned brát, jenom proto, když spolu chtějí mít sex??? No, já bych tedy čekat nevydržel a co je na tom špatného?? Žijeme v 21. století. Proč člověka nějak pořád omezovat a svazovat???Mimochodem jsem se díval na to, čemu věříte. No, nechápu jak můžete mít ty nadpřirozené duchovní dary jako mluvení v jazycích a pod. Taky nechápu jak se vás Bůh může dotýkat ve spánku, při chvalách apod. Buď jste duševně nemocí a potom vás lituji asi schizofrenie nebo je to skutečné a potom vám závidím. Asi jste štatstná, přeju vám to, ale takovýto způsob věření není pro každého. Stejně jako si vybíráte kabát, který se vám líbí, tak si vybíráte církev. Mně se na křesťansví líbí filozofie, láska mezi lidmi apod. Nebudu ale žít bez sexu. Nenechte se odradit, skutečně vám to přeju, všem...
Shalom
JO

Nějak ti nerozumím, na

Přesně tak, souhlasím s
Přesně tak, souhlasím s Jackem. Nemusíš věřit všemu, čemu křesťani věří. Ale nemyslím si, že jsi svobodnější než já. Já mám svobodu říct sexu ne, i když mám zrovna chuť na sex. Ty tu svobodu nemáš. Jak sám tvrdíš, nedokážeš čekat. Takže kdo je svobodnější?
A pokud se Ti skutečně "na křesťansví líbí filozofie, láska mezi lidmi apod.", tak ji zkus aplikovat i v oblasti sexu. Není to snadné, ale vyplatí se to.
Skutečná láska je nesobecká. Takže pokud něco není dobré pro moji partnerku, tak to prostě nebudu dělat.
Problémem není samotný sex. Já osobně se na sex s manželkou těším. Problémem je motivace sexu před svatbou.
Velice často je to jenom sobectví a lhostejnost. "Už to nemůžu vydržet, chci sex a jestli mě máš ráda, tak mi dáš svoje tělo. A že můžeš otěhotnět? No nám se to nejspíš nestane. A já teď navíc nechci myslet na možné nepříjemné důsledky. Já teď chci sex, protože už to nemůžu vydržet."
Vím, že to zní drsně. Ale bohužel přesně tohle takovým jednáním partnerce říkáme.
A bohužel velice často si děvčata ještě před sexem nezjistí dost informací o svém partnerovi, aby věděly, jak může v různých situacích reagovat (otěhotnění, pohlavní nemoc atd.). A pak jsou často nepříjemně překvapené.
Když lidé vstupují do manželství, tak je to (aspoň většinou) v době, kdy se už partneři dost znají, a mají lepší představu o možných reakcích toho druhého na nepříjemné situace.
Takže křesťanskou filozofii o lásce aplikuji v oblasti sexu např. tak, že všem děvčatům kolem sebe svou zdrženlivostí říkám "Nejde mi jen o vaše těla".
Dodatek
A protože v dnešní době už pro mnoho lidí ztratilo manželství význam, tak:
- je v dnešní době mnohem větší rozvodovost (kterou nejvíc trpí děti, ne rozvedení partneři)
- větší počet interupcí (opět se počatých dětí nikdo neptá, zda chtějí žít či ne). Rodičům "se to nehodí", chtěli jen sex, protože už to nemohli vydržet.
- mylná představa o lásce (zamilovanost není láska, sex není láska, rozvod není láska, interupce není láska atd.)
- větší počet nemanželských dětí, když partneři žijí na hromádce. Rozchod je totiž snadnější než rozvod, kdyby to náhodou nevyšlo.
- větší počet manželských nevěr. Lidi dnes často ani neví, co je to manželství, když to něj vstupují. Neví, jak manželství budovat. A pak často řeší problémy v náručí někoho, "kdo jim lépe rozumí než manžel/ka".
Otázka sexu před svatbou neexistuje jenom proto, že je to napsané v Bibli. Tato otázka tady byla dávno před napsáním Bible.
Když mám někoho rád a jsem svobodný, můžu počkat se sexem a náš vztah čekáním nebude poškozen. Když jsem závislý na sexu, tak nemám na výběr, prostě musím sex mít. Láska, neláska.
Proto má taky hodně lidí aktivní sexuální život i v období, kdy žádného partnera nemají.
Manželství
Asi máš pravdu, asi opravdu nedokážu říci sexu před manželstvím ne. V podstavě se vším, co píšeš, souhlasím. Málem bych se nechal přesvědčit, ale dneštní doba je přece úplně jiná...
Nehledě na to, že většinou to holky sami chtějí a pak je o to horší umět říci ne. Je to hřích, který vede k většímu počtu nemanželských dětí, ale dítě je přeci také dar od Boha, tak tedy vlastně čeho litovat???Toho, že mám dítě??
Pokud se ti lidé rozejdou, je to problém, ale stejně tak se můžou i rozvést...Život takový prostě je. Rozvádějí se i křesťané...Stejně tak jsou nevěry i mezi křesťany..Tak v čem jsou vlastně lepší???
Asi ti i závidím, že to všechno takhle dobře zvládáš, protože já to fakt nezvládám....
Shalom
JO
Nejlepší milenec je ten, který umí celý život milovat jednu ženu
Chtěla bych napsat svoji zkušenost. Život nás někam tlačí a my se necháváme nést samospádem. Ale to neznamená, že tak jak je to kolem nás běžné a jak to sami samospádem děláme, je to dobře. To, že žijeme v 21. století, neznamená, že umíme žít líp. Že si líp umíme opravdu dobře užívat života. Říká se, že nejlepší milenec je ten, který umí celý život milovat jednu ženu. Milovat nejenom v posteli, ale v celém životě. Marek Eben ve svojí písničce zpívá: "Chceš-li se něčeho pořádně nasytit, nejez... chce to svůj čas, vážně chce to svůj čas." Je mi přes 40 a víc a víc s Markem souhlasím. Po svém obráce ní jsem mnoho let žila sama a na svého manžela jsem kvůli Bohu a s Boží pomocí čekala. Život a manželství je běh na dlouhou trať. Často ani v manželství člověk nemá sex tak, jak by chtěl - třeba kvůli dlouhodobé nemoci, kvůli cestě do ciziny na několik měsíců, kvůli rizikovému těhotenství, kdy spolu partneři nespí třeba několik měsíců kvůli dítěti, které spolu čekají a nechtějí je ohrozit. I do manželství potřebujeme být schopní zdrženlivosti, kdy na sebe nesáhneme mnohdy dlouhou dobu.
Moje zkušenost je ta, že je těžké být zdrženlivý, pokud nedovolím Bohu, aby mi k tomu dal sílu. Proto odepisuju právě na tento komentář. My křesťané skutečně zažíváme doteky Boha. Říká se tomu a v bibli se o tom píše jako o životě z Ducha svatého, kterého má k dispozici každý, kdo prosí o odpuštění svých hříchů skrze Pána Ježíše Krista, ve kterého věří jako ve svého zachránce. Když pak Boha prosíme, dostáváme sílu k jednání, které je pro nevěřící (nebo pro křesťany, kteří Boha neprosí) nedostupné a nepochopitelné, dostáváme dary - mluvení jazyky, lásku k lidem... -, které jsou pro ostatní nepochopitelné.
Když nám Bůh něco zakazuje nebo přikazuje, můžeme obvykle vědět proč nám to zakazuje, a rozumět tomu, co špatného zakázaná věc přináší. Také nám Bůh dává Ducha svatého, tj. sílu k tomu, abychom mohli vydržet v dobrém jednání. A obvykle - když vydržíme jednat dobře - zažijeme "odměnu", třeba dobrého manžela a dlouhodobý vztah laskavý a přátelský (třeba s dobrým nebo skvělým sexem), šťastné děti, nerozdrcené rozvodem rodičů, osobní sílu a sebeúctu, radost z čistoty, která se nedá srovnat s kocovinou a smutkem a s pocitem ubohosti toho, když člověk vstává z postele od člověka, kterého nezná a nemiluje ho (znám to).
Hebrda


















Komentáře
před 3 týdnů 2 dnů
před 3 týdnů 2 dnů
před 3 týdnů 2 dnů
před 3 týdnů 2 dnů
před 19 týdnů 2 dnů
před 19 týdnů 3 dnů
před 19 týdnů 3 dnů
před 19 týdnů 3 dnů
před 19 týdnů 3 dnů
před 19 týdnů 4 dnů