Zájezd v Izraeli 30.8. - 8.9. 2010

Word Of Life Israel Tour 2010
30. srpna – 8. září 2010

V roce 2009 představil pastor Ulf Ekman svou vizi přivést příštího roku do Izraele dva tisíce křesťanů. Koncem srpna následujícího roku se tedy shromáždily výpravy z pětatřiceti států a vyrazily směr Svatá zem. Nechyběla ani Česká republika, kterou reprezentovalo celkem čtyřicet osob v čele s pastorem brněnského Slova života Michalem Vaňkem.

Většina z nás (včetně mne) byla v Izraeli poprvé, a tak jsme s téměř dětským úžasem objevovali nový svět, který jsme až dosud znali pouze z vyprávění a biblických knih. Čekala nás návštěva Jeruzaléma a mnoha dalších míst, zejména v Galileji, odkud pocházel a kde působil Ježíš Kristus. Dojmů a zážitků ve všech rovinách bylo tolik a tak silných, že i nyní lze o nich psát jen stěží. A stejně tak nelze uchovat nějaký neutrální tón, neboť pobyt ve Svaté zemi se dotýká nejhlubších oblastí každého člověka. Ať už si to dotyčný přizná nebo ne.
 

 
Začněme z hmotného hlediska, které bylo na velmi vysoké úrovni. Organizační složku svěřilo Word of Life izraelské cestovní agentuře I.G.T. Ta odvedla opravdu bravurní kus práce, neboť zorganizovat a zkoordinovat program dvatřiceti autobusů není hračka. Česká skupina bydlela v hotelu Jerusalem Gate v Jeruzalémě a v C-hotelu v Tiberias. Ubytování bylo výborné, případné ojedinělé problémy se operativně řešily přes přiděleného agenta I.G.T. Zcela bezkonkurenční pak bylo jídlo, v němž se projevovala vyhlášená izraelská pohostinnost. Snídaně a večeře v hotelu nás ohromovaly jak z hlediska množství jídla, tak i jeho kvality. Rovněž obědy byly výborné, ať už jsme je měli v kibucech jako Ramat Rachel, Ejn Gev, Ginnosar či dokonce v muzeu holokaustu Jad Vašem. Všechno místa, kde se psaly novodobé dějiny Izraele. Z této elitní řady poněkud vybočoval oběd v palestinském Betlémě, jenž byl sice nejnižší ceny (7 USD), avšak i tomu odpovídající kvality. Co se dopravy týče, za jednotlivými body programu jsme se přesouvali autobusem Mercedes, jehož bravurně kočíroval židovský řidič Adi. Agentura I.G.T. se vyznamenala i u našeho průvodce, neboť nám sehnala rodilého mluvčího. Paní Dalia je bodrá Židovka původem z jihomoravského Hodonína a s řidičem Adim jsou sehraná dvojka. Díky její výborné češtině jsme se tak dozvěděli mnohé, co by jinak zůstalo ztraceno v překladu. Jediný moment, kdy jsme se museli obejít bez jejich služeb, byla naše výprava do Betléma. Palestinské území je pro Židy nebezpečné. Zato po celou dobu s námi byl náš skvělý švédský kapitán autobusu, jímž nebyl nikdo jiný než Göran Granberg, známé to jméno z dob brněnské Biblické školy. Možná, že nešetřím superlativy, ale realizační tým našeho autobusu W-27 byl opravdu elitní.

 

Prvních pět dní jsme strávili v Jeruzalémě a okolí. Jeruzalém je naprosto výjimečným místem na Zemi. Před odjezdem jsem občas od některých známých zaslechl poznámky ve stylu, „co pořád mají všichni s tím městem v poušti“. Kdo však to město navštíví, ten pochopí. Poutníče, vstupuj se srdcem otevřeným a uzříš. Tady se psaly a píší dějiny světa, každý kámen o tom svědčí. V hebrejštině se Jeruzalém řekne Jerušalajim, tj. množné číslo, neboť jsou tato města dvě – na zemi i na nebi. Židé po tisíce let ve vyhnanství žili a umírali se jménem Jeruzaléma na rtech, aniž by třeba do něj za svého života kdy vkročili. Viz Žalm 137,5. Pro řadu z nás je to téměř nepředstavitelné svědectví vytrvalosti a věrnosti! A nyní je Jeruzalém opět židovský. Vyvolený národ má po tisících letech v držení vyvolené město. Druhého večera jsme v malé skupince vyrazili do nočního Jeruzaléma. Dění ve Starém Městě se dalo nazvat jednou velkou židovskou párty. Těžké to popsat. Židé se modlili, zpívali, tančili, jedli, bavili se... Bez alkoholu, nepotkali jsme jediného opilce. Byla v tom opravdovost, prostá radost ze života a z přátelství, ze vztahů, bez povrchní honby za pomíjivými zážitky a povinné zdvořilosti. Ti lidé umějí žít. Vše je samozřejmě umocněno i permanentním ohrožením, v němž se Židé nacházejí. Ovšem tak tomu bylo v dějinách vždy, ať již za dávných králů či později ve vyhnanství. Hleděl jsem na to s úžasem. Národ a Město jsou opět jedno. Jak je psáno, Izrael i Jeruzalém jsou obzvláště drazí Božímu srdci a věřím tomu, že kdo je poznává, poznává skrze ně i samotného Boha...

Do Jeruzaléma jsem se zamiloval. Bylo mi tedy zatěžko jej opouštět. První noc mimo Jeruzalém jsme strávili u beduínů v poušti Negev. Bylo to fajn, obzvláště pak večerní shromáždění s Ulfem Ekmanem u ohně. Věřím, že pro mnohé se právě tento čas stal vrcholem celé výpravy. Druhého dne jsme z jihu Izraele vyrazili na sever do Galileje. Cestou jsme minuli mnoho legendárních míst, včetně horské pevnosti Masada, kde se za osudného povstání proti Římanům bránily do roku 73 poslední zbytky Židů, a smočili se v severní části Mrtvého moře. Mimořádnou událostí byla zastávka ve vojenském pásmu na hranicích s Jordánskem, kde byl od Jana Křtitele pokřtěn Ježíš Kristus. Jak nám sdělila průvodkyně Dalia, byli jsme první zahraniční výpravou, s níž na to místo jela, neboť tam normálně „civilové“, a natož turisté, nemají co dělat. Večer jsme již skládali hlavy v krásném galilejském městě Tiberias, v jehož okolí Pán Ježíš mocně působil. Přesto jsem ty dny strávil se svíravým pocitem na srdci, neboť Jeruzalém, má nová láska, zůstal daleko na jihu. Nedalo se však nic dělat. A krom toho, i Galilea stála za to! Tabgha, kde Pán Ježíš nakrmil pět tisíc lidí z pěti chlebů a dvou ryb. Nedaleká Mensa Christi, kde se po vzkříšení zjevil svým učedníkům, pojedl s nimi a ustanovil Petra za pastýře. Hora Blahoslavenství s nádhernou zahradou, kde vyřkl známých osm blahoslavenství. Trosky města Kafarnaum, v němž Ježíš nějakou dobu žil a vykonal mnoho zázraků. Hromadný křest v Jardenitu, o němž referovala ve svém zpravodajství dokonce i americká televize CNN. A mnoho dalšího. Mimochodem, když jsem před dvěma lety prožil setkání s Ježíšem v Galileji, ověřil jsem si nyní přímo na místě, že to bylo opravdu v Galileji.

 
Nelze zde vypisovat vše, avšak je nutné zmínit ještě jednu věc, a tou je bezpečnost. Navzdory pravidelné masáži našich i světových sdělovacích prostředků jsem se, ať již v Jeruzalémě nebo v Galileji, cítil zcela bezpečně. Samozřejmě, ta země je v permanentním ohrožení. Jak nám řekla průvodkyně Dalia, není v Izraeli rodina, která by za ty desítky let bojů neměla padlého či zmrzačeného. Izrael však dělá všechno pro to, aby tato rizika eliminoval. Všechny významnější instituce mají svou ochranku, takže procházíte bezpečnostní kontrolou, ať jdete do obchodní pasáže nebo třeba na autobusové nádraží. Je to ale nezbytnost. A mimochodem, ta snaha se jim vyplácí. Za celých deset dní jsme osobně nezažili jedinou mimořádnou událost. Ano, pohled na bavící se mládež z kibucu, kde sedm lidí ze třiceti nese samopaly, nebo na tatínka s pěti dětmi v pasáži, jenž svého nejmladšího nese na koníčka a u boku se mu přitom houpá kvér, to pro některé vyžaduje trénink. Když si ale uvědomíte, že ty zbraně jsou zde i pro vaši ochranu, a přičtete doslova všudypřítomnou armádu a policii, budete se v Izraeli cítit opravdu bezpečně a podstatně lépe, než třeba v Brně na nočním rozjezdu.

Závěrem musím na sebe prozradit, že cesta do Izraele byla pro mne zcela mimořádnou událostí, neboť se jednalo o naplnění osobní dlouholeté vize. Vroucí touhu navštívit Svatou zemi mně Bůh vložil do srdce již v roce 1995. A nyní, o patnáct let později, došlo k jejímu naplnění. A věřím, že v pravý čas. Mohu uvést, že putování do Izraele bylo nejdůležitější cestou v mém dosavadním životě a jednou z nejlepších investic, jaké jsem kdy učinil. Pokud chcete poznat Boha na zcela nové úrovni, pochopit, i alespoň částečně, biblické šířky a hloubky, poznat na vlastní oči místa, o nichž bylo tolik napsáno a řečeno, zkoumat nejniternější kořeny naší civilizace i sebe sama, či jen prostě být v Jeho nádherné přítomnosti, prosím, neváhejte. Budete-li mít příležitost do Izraele jet, využijte ji. A jak se zdraví Židé: příští rok v Jeruzalémě!

Jožka Kovář

Anglická reportáž z cesty na stránkách Livets Ord:
http://www.livetsord.se/default.aspx?idStructure=10770

Anglická reportáž televize CNN ze křtu v Jardenitu:
http://www.cnn.com/video/data/2.0/video/living/2010/09/07/schwartz.jordan.river.baptism.cnn.html

Anglický článek deníku Jerusalem Post o setkání na hoře Herzl:
http://www.jpost.com/Israel/Article.aspx?id=186945

Anglický rozhovor s Ulfem Ekmanem v deníku Jerusalem Post:
http://www.jpost.com/Magazine/Features/Article.aspx?id=188798